P. Václav Léder
kaplan a administrátor ve Starém Bohumíně

 
 
 
     Narodil se dne 30. července 1894 v rodině c.k. rakousko - uherské úředníka polské národnosti Cyrila Lédera, který tou dobou zastával úřednické místo ve Lvově (tehdy součást Rakousko - Uherska), a Anny roz. Storalové.   - Měl jednoho bratra a dvě sestry.
 
     Základní vzdělání obdržel v rodném Lvově, odkud zamířil na Státní gymnázium v Czerniowcach, na kterém taktéž dne 2. července 1913 zdárně složil maturitní zkoušky.
 
     " … Jest zacnym Polakiem i manifestował to zawsze. - Za polskość cierpiał wiele od Czechów. ... " 
 
     Čtyřletá filozoficko - teologická studia absolvoval v kněžském semináři ve Vidnavě (zde byl členem Kólka polskich teologów). Kněžské svěcení přijal z rukou vratislavského biskupa Msgre ThDr. et JUDr. Adolfa kardinála Bertrama dne 8. července 1917   ve Vidnavě.   - Svou primiční mši sv. slavil 15. července 1917 v opatském chrámu Bene-diktinského opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích (tj. na Novém Městě Pražském).
 
     K 1. srpnu 1917 nastoupil jako kooperátor ve farnosti Wielkie Konczyce odkud byl ale poměrně záhy k 1. prosince 1918 přeložen do nedaleké farnosti Strumień.
 
     Do Starého Bohumína, kde se velmi horlivě angažoval ve prospěch školní mládeže sdružené v nejrůznějších polských katolických spolcích, nastoupil jako kaplan dne 1. dubna 1919. - Neb jeho žádost o udělení československého státního občanství nebyla Zemskou správou politickou v Opavě vyřízena kladně (viz rozhodnutí čj. I. - 3760 ze dne 9. října 1928), nebul mu přiznán nárok na výplatu kněžského platu. 
 
     " … Gazy od Czechów przez 10 lat nie otrzymał, za otrzymaną gażę przeprowadzili mu Czesi egzekucje." 
 
     Ze Starého Bohumína odešel ke dni 1. ledna 1931 do Frýdku, kde byl ustanoven druhým kaplanem a zároveň administrátorem frýdeckého poutního mariánského kostela.
 
     Během svého života byl postižen průduškovými potížemi, které musely být řešeny chirurgickým zákrokem, při němž došlo k nahrazení postiženého místa zlatou trubkou, která viditelně narušila jeho dosavadní slovní artikulaci.  
 
     Po záboru Těšínska požádal katovického biskupa Msgre Stanislava Adamského o možnost působení v zabrané části (tzv. na Zaolziu). - Od října 1938 prozatímně převzal správou farnosti Prostřední Suchá, kterou tou dobou musel nuceně opustit P. Karel He-ger, o dva měsíce později (tj. 1. prosinci 1938) přesidluje do Starého Bohumína (násle-dujícího roku (konkrétně 20. července 1939) se obrátil na Najprzewielebniejsza Admi-nistracji Apostolska s dotazem, zda-li by nemohl být jmenován farářem na některé z uprázdněných far ve fryštátském děkanátu (např. Louky nad Olší, … , Nový Bohumín nebo Starý Bohumín, … )).
 
     " … Złożył dnia 4. marca 1938 oświadczenie, że chce być obywatelem polskim i zr-zeka się dotychczasowego swego obywatelstwa czesko-słowackiego. - Stwierdzając, że p. Ks. Wacław Leder złożył dowody, że jest pochodzenia polskiego, uznaje się go na zasadzie art. 3. ustawy z dnia 20. 1. 1920 r. o obywatelstwie Państwa Polskiego Dz.U.R.P. nr. 7, poz. 44 (ze zmienami wprowadzonymi dekretami Przezydenta Rzeczypospolitej Polskej z dnia 19. X. 1938 r.) Dz.U.R.P. nr. 81, poz. 548/i z dnia 16. XI. 1938 r. ćDz.U.R.P. nr. 87, poz. 585) za obywatela Państwa Polskiego. …" 
 
     K 1. září 1947 byl zproštěn výkonu funkce administrátora farnosti Starý Bohumín. - Na faře ve Starém Bohumíně tehdy ale ještě setrval, neb byl prozatímně ustanoven kap-lanem pro potřeby filiálního kostela sv. Kateřiny a sv. Jakuba St. ve Vrbici (dnešním Bohumíně - Vrbici), avšak jen do 15. prosince 1947, kdy byl i přes své četné námitky (zejména vysoký věk) jmenován duchovním správcem farnosti Černá Voda.
 
     " … Dne 15. června 1949 se nechal místní organizací KSČ vtáhnut to propagandis-tické tzv. Katolické akce, kterou i přes svůj osobní nesouhlas musel podpořit svým pod-pisem." 
 
     Svůj podzim života prožil jako penzista na faře ve Vidnavě. - Ze světa odešel zaopat-řen svatými svátostmi (zaopatřoval P. Josef Nowak - administrátor ve Vidnavě) dne 16. srpna 1971 (jako příčina úmrtí se uvádí: Ischemická choroba srdeční).
     Na základě jím projeveného přání se pohřební obřady konaly dne 20. srpna 1971 ve farním kostele Narození Panny Marie ve Starém Bohumíně, které spolu za velké asis-tence kněží vykonal P. Antonín Veselý - ordinář v Českém Těšíně, a následně byly jeho tělesné pozůstatky uloženy do hrobu po pravé straně hřbitovní kaple Všech svatých na starobohumínském hřbitově (po zřízení nového kněžského hrobu byly jeho zachovalé kosterní pozůstatky exhumovány a do něj dne 19. října 2017 uloženy). 
 
 
 
Použitá literatura
 
prameny archivní povahy
 
"        Archiwum Archidiecezjalne v Katowicach; fond: Zaolzie w latach 1938 - 1939
"        Státní okresní archiv v Karviné, SOAK; fond Řím. kat. farnost Starý Bohumín; karton č. 10., složka č. 99. (VI. a) a složka č. 100 (VI. b.)
 
"        Úmrtní matrika 1970 - 1994. Římskokatolická farnost Starý Bohumín, s. 18.
 
prameny knižní povahy
 
"        Handbuch des Bistrums Breslau (Catalogi cleri vratislavské diecéze) für das Ja-hre 1917 - 1931.
"        Hanbuch des Erzbistrums Breslau (Catalogi cleri vatislavské arcidiecéze) für das Jahre 1932 - 1942.
"        Katalog českotěšínského apoštolského ordinariátu 1968, s. …
 
"        Myszor, J.: Adamski Stanisław. In: Słownik biograficzny katolickiego duchowieństwa Śląskiego XIX i XX wieku. Katowice, księgarnia św. Jacka, 1996, s. 6 - 11.
 
"        ... In: Rovnost - Krajský deník KSČ č. 139/1949, s. 2.
 
publikováno
 
"        Teister, J.: