P. Ferdinand August Ježek
 
* 28. 3. 1869 v Bielsku (PL) - + 24. 11. 1934 v Karviné
 
řím. kat. duchovní - autor německého kancionálu
středoškolský pedagog, komunální politik

 
 
     Soukenický tovaryš a pozdější soukenický mistr Petr Ježek (* 1839 - + 1910) z Bielska (dnešní Bielsko - Biała) byl dvakrát ženatý - nejprve s Marinou roz. Schrolla a po jejím skonu s Ernestií roz. Baumgartel (* 1841 - + 1905).
 
     Ferdinand August, který se narodil v neděli dne 28. března 1869 v domě čp. 8 v Bielsku, pocházel z prvního otcova manželství. Měl několik vlastních i nevlastních sourozenců: Adolfa, Johanna, Annu, Marii ... .    
     On i jeho rodiče se hlásili k německé národnosti - mimo němčiny ale také dobře ovládal polštinu, pouze čeština mu činila menší obtíže.
 
     Osmileté c.k. Staats - Obergymnasium navštěvoval v Bielsku, kde 18. července 1888 ma-turoval.
     Po úspěšném čtyřletém filozoficko - teologickém studiu na teologické fakultě olomoucké univerzity přijal v tamní svatováclavské katedrále kněžské svěcení (5. července 1892).
 
     První kaplanské místo získal 25. července 1892 ve farnosti Cieszyn (PL). Již 19. září 1892 byl ale poslán do Jablunkova, odkud se 1. prosince 1892 přestěhoval do svého rodiště - zde působil na gymnáziu jako katecheta. Jeho dalším kaplanským působištěm byla od 29. září 1894 farnost Pogwizdów (PL), o několik málo měsíců později Rudzica (PL), odkud byl 9. dubna 1895 poslán jako administrátor do farnosti Ochaby (PL). Od 13. srpna 1895 se stal opětovně kaplanem v Jablunkově.
 
     " ... Byl živé až impulsivní (prudké) povahy, houževnatý a neobyčejně pracovitý. ... Žil velice skromně a dopřál si skutečně jen velice málo rozptýlení. ... "
 
Řím. kat. farnost Nový Bohumín - Chronik (rukopis), s. 24 - 25.
 
      Expozitou nového filiálního kostela Božského Srdce Páně v obci Šunychl - Bohumín - nádraží, který náležel do bohumínské (dnešní starobohumínské) farnosti, byl jmenován k 17. září 1898.
     Dne 20. prosince 1900 byl generálním vikářem rakouské části vratislavské diecéze Msgre Karlem Hudzietzem slavnostně instalován prvním duchovním správcem nově vzniklé novo-bohumínské farnosti.
 
     Jako profesor římskokatolického náboženství (během I. světové války navíc i jako profesor zeměpisu) také působit od 15. září 1910 na Německém státním reformním reálném gymnáziu v Novém Bohumíně (týdně vyučoval až 22 hodin náboženství).
 
     "Farář Ježek se připravoval na vyučování vždycky teprve během předchozích přestávek před školní budovou. Při pěkném počasí, když jsme během obou velkých přestávek směli do-vádět kolem školy, se procházel sem a tam s učebnicí zeměpisu v ruce a memoroval příslušnou lekci. Bylo pro nás velmi zábavné, když nám ji pak v příslušné hodině přednášel zpaměti. Nejvýš občas vrhl rychlý pohled do knihy, která ležela otevřená na katedře. Ostatně stejným způsobem se odehrávalo vyučování náboženství, látka se nám přednášela přesně tak, jak stála v knize, s nenápadnými pohledy stranou do textu. Klobouk dolů před takovou pamětí."
 
Řím. kat. farnost Nový Bohumín - Chronik (rukopis), s. 24 - 25.
 
     Byl taktéž členem novobohumínského městského zastupitelstva, mnoha dobročinných, ná-boženských a jiných spolků, kde zastával různé funkce.
 
     " ... Díky jeho iniciativě byla realizována stavba filiální kaple Jména Panny Marie v Bohumíně - Šunychlu (1906/1907) a hřbitovní kaple v areálu novobohumínského městského hřbitova (1931). ... Aktivně taktéž podporoval místní kostelní sbor, který si dokázal i v okolních farnostech "vydobýt" zasloužené uznání - v roce 1900 (opětovně pak ještě v roce 1923) dokonce se souhlasem generálního vikariátu v Cieszynie vydal německý kancionál Katholisches Gebet und Gesangbuch."
 
Teister, J.: Historie  filiální  kaple Jména  Panny  Marie  v Šunychlu (Bohumíně  -  Šunychlu).
Bohumín 2001, s. 6.
 
     Někdy v rozmezí let 1914 - 1918 získal vyznamenání Goldenes Verdienstkreuz mit der Krone a. B. d. T. Ehrenzeichen II. Kl. vom Roten Kreuze mit der Kriegsdekoration (zlatý Zá-služný kříž s korunou II. stupně) a Medaille vom Preussischen Roten Kreuz II. Kl. (medaili Červeného kříže II. třídy).
 
      P. Ferdinand A. Ježek - arcikněz (od roku 1927), duchovní rada (od 1. března 1926), fraštátský děkan (od 15. března 1926), zpovědník v novobohumínské farnosti působících  Chudých školských sester de Notre Dame (od 30. listopadu 1902) a novobohumínský prvofa-rář zemřel v sobotu 24. listopadu 1934 v karvinské nemocnici na úplaviční cukrovku. Jeho tělesné ostatky byly uloženy do  kněžské hrobky na novobohumínském městském hřbitově.
     Na základě jeho poslední vůle, za jejíhož vykonavatele byl určen Anton Dworzak - notář v Novém Bohumíně, se univerzálními dědici stali Anna Kupiecová, Marie Mimrová spolu se svými dětmi a Adolf Ježek. Ti si však nesměli činit nárok na peněžní hotovost ve výši cca 17.000,- Kč (z těchto peněz mělo např. 2.700,- Kčs připadnout mešní nadaci pro zpívané re-kviem na den jeho úmrtí; 1.000,- Kčs chudinskému fondu novobohumínského farního úřadu; za 1.000,- Kčs měly být nakoupeny náboženské knihy pro chudé děti farního okrsku, …), ale také na jeho knihovnu neboť všechny beletristické knihy připadly zdejšímu německému spolku Volksverein Deutscher Katholiken a zbývající hodnotnější knihy byly ponechány k dispozici novobohumínské farnosti.