JUDr. Karl Franz Johann Ott
* 20. 6. 1862 v Přívoze - + 8. 5. 1934 ve St. Bohumíně

 
právník, komunální politik, poslanec slezského zemského sněmu, …
 
čestný občan

 
    Narodil se jako třetí dítě báňského inženýra společnosti "Vysoce privilegované c.k. Severní dráhy císaře Ferdinanda" - Franze Otta (* 25. května 1821 v Kovářské - + 28. října 1901 v Opavě), syna c.k. horního inspektora Johanna Otta z Karlshütte, a jeho ženy Ernestiny (* 1834 - + 4. dubna 1906 v Opavě), dcery Petra de Conick z Prahy - v přívozkém domě čp. 6.
     Měl čtyři sourozence: Otocara Thomase Petra O. (* 18. 6. 1860 v Přívoze; čp. 6), Gabrielu Antonii Johannu O. (* 12. 6. 1861 v Přívoze; čp. 6), Lea Eugena Franze O. (* 13. 4. 1865 v Přívoze; čp. 6) a Marii Gabrielu Ernestinu O.   (* 12. 9. 1867 v Přívoze; čp. 6).
 
     Gymnaziální studia absolvoval na německých školách v Plzni, Opavě a Olomouci - maturoval roku 1880 v Olomouci.
     U polního dělostřeleckého pluku Luitpolda, prince bavorského, ve Vídni sloužil jako jednoroční dobrovolník a ke konci své služby (v roce 1881) byl jmenován poručíkem.
 
     V letech 1881 - 1884 studoval práva na univerzitě ve Vídni (titul doktora práv získal roku 1889 ve Vídni).
     Od počátku roku 1885 praktikoval hned u několika soudních dvorů ve Vídni a v rozmezí let 1886 - 1892 pracoval jako advokátní koncipient v Místku a Moravské Ostravě. Svou vlastní advokátní kancelář si otevřel teprve v říjnu 1892 ve Starém Bohumíně.
 
     Roku 1895 byl poprvé zvolen členem obecního výboru - dříve než se dne 7. 7. 1902 stal starostou města (tím byl až do roku 1920, a pak ještě krátce v letech 1926 - 1927) zastával funkci prvního radního.
 
     "Funkce starosty Bohumína (dnešního Starého Bohumína) se dobrovolně vzdal na zasedání městské rady dne 18. července 1927 ze zdravotních důvodů."
 
Státní okresní archiv v Karviné, SOAK; fond: Městské a obecní kroniky -
Kronika Bohumína - města od roku 1931 (I. díl), s. 24
 
     Do dějin Starého Bohumína, jehož čestným občanem se stal ještě za svého života (1899), se natrvalo zapsal zejména jako aktivní podporovatel rozvoje zdejší infrastruktury -
     např.:
 
"        1898 epidemiologické nemocnice ve Starém Bohumíně
"        1898 - 1899 jubilejního mostu císaře Franze Josepha I. (později most Františka Palackého) přes řeku Odru
"        1900 - 1901 nové budovy starobohumínské radnice
"        1901 plynárny
"        1901 plynového osvětlení veřejných prostranství
"        1901 - 1903 městského vodovodu
"        1902 nové hasičské zbrojnice
"        1902 první mateřské školky
"        zprovoznění prvního úseku městské koňské tramvaje, která už 12. října 1903 byla převe-dena na parní trakci systému Komárek (dodána z Vídně)
"        1903 - 1904 ústředních jatek
"        1904 ústřední epidemiologické nemocnice
"        1905 městské plovárny
"        1907 - 1908 novostavbu Hotelu "Pod zeleným stromem"
"        1910 městského sadu
"        1911 přestavbou školy
"        1911 městského koupaliště
"        1912 městského vodovodu napojeného na ostravskou vodovodní síť
"        1915 - 1916 rozvodné elektrické sítě
 
a protože byl také dobrým hudebníkem, podílel se často také na kulturním rozvoji města.
 
     " ... Ještě za života starosty JUDr. Karla Otta mu nechali Němci na viaduktu elektrické dráhy nad železniční tratí Bohumín - Berlín v Drátovně postavit památník "Dr. Ott´s Ruhe". - Čeští zástupci ve správní komisi města Bohumína ale o tento pomník svedli tuhý boj, takže musel býti zanedlouho úředně odstraněn. ... "
 
Svárovský, M.: Školní kronika obnovení Čes. školy v Pudlově po staletém jejím uzavření a poněmčení.
s. 57
 
     Za městské obce Frýdek, Bohumín a Fryštát byl zvolen poslancem slezského zemského sněmu v Opavě, který jej roku 1902 delegoval do Okresní školské rady pro okres Fryštát.
     Zastával ale i řadu jiných funkcí jako např.: od roku 1896 byl ředitelem městské spořitelny ve Starém  Bohumíně, od roku 1902 členem disciplinární komise slezské advokátní komory, od roku … obchodním ředitelem pro stavbu slezských zemských drah, od roku 1904 předse-dou místního požárního a záchranného sboru, od roku 1914 předsedou kostelního konkurenč-ního výboru, …
 
     "U příležitosti posvěcení a otevření Hadaszczakovy horské chaty na Slavíči v Beskydech dne 16. července 1935, byla v ní zároveň odhalena pamětní deska věnována památce JUDr. Karla Otty - prezidentovi spolku Beskidenverein."
 
Státní okresní archiv v Karviné, SOAK; fond: Městské a obecní kroniky -
Kronika Bohumína - města od roku 1931 (I. díl), s. 254 - 255
 
    JUDr. Karl Ott - svobodný advokát a majitel bohumínského zámku - zemřel v úterý dne 8. května 1934 v bohumínské městské nemocnici ve 4.00 h na krvácení do mozku.
 
     "Městské zastupitelstvo se sešlo před pohřebními obřady dne 11. května 1934 na smuteční schůzi, při níž byly důstojně oceněny zásluhy tohoto dlouholetého komunálního politika a čestného občana hned několika měst: Bohumína - Starého Bohumína (1899), Karviné - Fryštátu, Frýdku, Lipníku nad Bečvou, Ostravy - Moravské Ostravy (1907), Přívozu (dnešní Ostravy - Přívozu) (1905), Ustronie - PL."
 
Státní okresní archiv v Karviné, SOAK; fond: Městské a obecní kroniky -
Kronika Bohumína - města od roku 1931 (I. díl), s. 224 - 226
 
     Po pohřebních obřadech, které vykonal dne 11. května 1934 novobohumínský farář a fryštátský dekan P. Fedinand Ježek ve starobohumínském farním kostele, byly jeho tělesné pozůstatky pietně uloženy do hrobky na městském hřbitově ve Starém Bohumíně.
 
     "Městské zastupitelstvo věnovalo tomuto neúnavnému a dlouholetému spolupracovníkovi čestný hrob na místním městském hřbitově.
     Členové městského zastupitelstva, mnoho spolků, přespolních výprav a celé město mu přišli prokázat poslední poctu.
     Všechny městské budovy byly opatřeny smutečními prapory - černým florem potažené sil-niční svítilny pak ukazovaly smutečnímu průvodu cestu."
 
Státní okresní archiv v Karviné, SOAK; fond: Městské a obecní kroniky -
Kronika Bohumína - města od roku 1931 (I. díl), s. 226
 
     Náhrobek nad místem posledního odpočinku JUDr. Karla Franze Johanna Otta, který byl dokončen a slavnostně odhalen dne 20. října 1935, zhotovil ze švédské žuly kamenosochař Albert Förster ze Zlatých Hor podle návrhu místního architekta Ing. Eugena Axmanna.  - Po-třebné finanční prostředky (tj. 25.000,- Kčs) byly získány formou veřejné sbírky, do níž se zapojil např.: pěvecký sbor, orchestrální spolek, sportovní spolek, … a německý průmysl z celého Bohumína a Moravské Ostravy.
 
     " … Byl to vynikající politik s bohatými vědomostmi a zkušenostmi, kterých nasbíral hodně na svých cestách a kterých užil k prospěchu Bohumína. … Za své dlouholeté činnosti vynikal bezpříkladnou nezištností, kterou získal si úcty u všech svých spoluobčanů. … "
 
Státní okresní archiv v Karviné, SOAK; fond: Městské a obecní kroniky -
Pamětní kniha obce Pudlova (1925 - 1956), s. 65