P. PhDr. ThDr. Joseph Ignatz Georg Blokscha
kooperátor ve Starém Bohumíně

 
 
 
 
     Manželům německé národnosti Ignáci Petru Blokschovi (* 1. srpna 1864 v Krze-szowitzích - + 3. července 1899 v Novém Bohumíně) - telegrafistovi na dráze a Alžbětě Beatě roz. Axmannové (* 5. listopadu 1866 v Dolní Lutyni - + 29. dubna 1942 ve Vid-navě), bydlící ve skromném domku čp. 135 v Bohumíně - Šunychlu - nádraží (dnešní Nový Bohumín), se dne 5. dubna 1892 narodil syn, který při křtu sv. ve farním kostele Narození Panny Marie ve Starém Bohumíně obdržel jméno Joseph Ignatz Georg. Nebyl však jedináček, neboť z tohoto šťastného manželství vzešli postupem doby ještě další dva sourozenci: Marie Alžběta (* 21. března 1894 v N. Bohumíně - + 29. srpna 1917 v Těšíně) a Stefanie Hedvika (* 22. srpna 1895 v N. Bohumíně - + 5. května 1902 v N. Bohumíně).
 
     První ucelené všeobecné vzdělání získal ve svém rodišti.  Poněvadž jeho dosavadní studijní výsledky byly vskutku velice dobré, mohl dále pokračovat ve svém studiu nejdříve na c. k. státním gymnasiu v Bielsku (září 1903 - únor 1905) a následovně na c. k. státním Albrechtově gymnáziu v Těšíně (únor 1905 - červenec 1911),  kde také dne 12. července 1911 úspěšně složil maturitní zkoušku.
     V druhé polovině téhož roku byl na základě písemného doporučení vratislavského biskupa Msgre ThDr. Jiřího kardinála Koppa přijat na papežskou gregoriánskou univer-zitu v Římě, kde během čtyřletého studijního pobytu v Collegium Germanicum - Hun-garicum dosahuje nejenom titulu bakaláře (dne 12. července 1912) a licenciátu (dne 11. prosince 1913), ale následovně i doktora filosofických věd (dne 14. července 1914).
 
     V roce 1915 se PhDr. Joseph Blokscha dal zapsat na univerzitě v Innsbrucku jako posluchač věd teologických. Ve zdejší seminární kapli také dne 26. června 1917 přijal z rukou biskupa Msgre ThDr. Sigmunda Waitze kněžské svěcení  (svou první oběť mše sv. přinesl pak dne 29. července 1917 v jezuitském kostele Božského Srdce Páně v dnešním Českém Těšíně).
     Dříve však, než byl povolán do aktivní duchovní služby na území své rodné vrati-slavské diecéze, ještě jednou odchází do Říma na papežskou gregoriánskou univerzitu, aby zde dne 22. června 1918 úspěšně vykonal doktorskou zkoušku z věd teologických.
 
      Po svém návratu do rodného Slezska je P. PhDr. ThDr. Josef Blokscha,  toho času osobní kaplan při kníže-biskupském generálním vikariátu, ke dni 1. září 1918 jmenován kooperátorem starobohumínské farnosti Narození Panny Marie. 
     Ale již ke dni 1. října 1920 jej vratislavský biskup Msgre ThDr. Adolf kardinál Bertram jmenoval profesorem dogmatiky a apologetiky kněžského semináře ve Vidnavě.
 
     V polovině roku 1945 jej umírající vratislavský arcibiskup Adolf Bertram dosadil na post zástupce ředitele vidnavského semináře.  Ale po odsunu posluchačů a pedagogů tohoto semináře dříve se hlásících k německé národnosti, bylo přistoupeno k jeho likvi-daci. Z tohoto důvodu byl P. PhDr. ThDr. Joseph Blokscha ke dni 1. října 1946 z rozhodnutí generálního vikáře pro čs. část vratislavské arcidiecéze Msgre ThDr. Fran-tiška B. Onderky "degradován" na pouhého správce opuštěné seminární budovy a semi-nárního majetku ve Vidnavě.
 
     "Po nějaký čas pobýval ve svém rodišti, kde se snažil vypomáhat. - Problémem však bylo, že se nikdy o češtinu ani polštinu nezajímal, a proto ve svých pomocí nejrůznějších slovníků připravených kázáních dokonale pomíchal češtinu, polštinu a latinu.
     Při pohřbu jednoho polského ředitele, kterého všichni titulovali "kierownik", se tak stalo, že jej před smutným příbuzenstvem a pozůstalými oslovil "kochany kurewniku", přičemž ještě zvýšil svůj mírný a laskavý hlas, aby všem ukázal jak ovládá český a polský jazyk.
     Někteří se snažili zadržet smích, ale většina to nesvedla a začali se smát naplno. -  Příbuzenstvo bylo pochopitelně rozlobené ba přímo hněvem modré, ale on se musel stále dívat na jeho česko - polsko - latinsky - německy sepsaný text, který připomínal zmatení jazyků u Babylónské věže, a proto nic nezpozoroval a s mnoha dalšími úsměvnými přeřeky pokračoval ve své smuteční promluvě dál. ... " 
 
     Do aktivní duchovní služby se vrátil 1. října 1951 (samozřejmě se státním souhlasem vydaného KNV ze dne 29. září 1951 čj. 291/1 - 1951), kdy byl ustanoven nejenom koo-perátorem farnosti sv. Kateřiny ve Vidnavě ale i duchovním správcem řádových sester "internovaných" ve Vidnavě a Javorníku.
 
     I po svém penzionování (dne 6. dubna 1957) setrval ve Vidnavě, kde byl 9. června 1960 při procházce lesem stižen nenadálou srdeční chorobou a ve věku 68 let umírá. Po skromném posledním rozloučení ve farním kostele sv. Kateřiny ve Vidnavě byla rakev s jeho ostatky dne 12. června 1960 převezena do farního kostela Narození Panny Marie ve Starém Bohumíně a následujícího dne, po zádušní mši sv. sloužené apoštolským ad-ministrátorem apoštolské administratury v Č. Těšíně Msgre ThDr. Františkem B. On-derkem, uložena do rodinného hrobu na místním městském hřbitově. 
     V polovině roku 2013 došlo ke zrušení rodinného hrobu Blokschových a zachovalé kosterní pozůstatky všech zde pohřbených byly exhumovány. - Po čtyřech letech (tj. dne 19. října 2017) pak byly uloženy do nově zřízeného kněžského hrobu na starobo-humínském hřbitově.
 
 
 
Použitá literatura:
 
 
prameny archivní povahy
 
"        Zemský archiv v Opavě, ZAO; fond: Pozůstalost P. Dr. Josefa Blokschy (1870) 1898 - 1960
          - karton č. 1., složka č. 1., 8., 16
          - karton č. 9. 
"        Státní okresní archiv v Karviné, SOAK; fond: Školy Starý Bohumín (1826 - 1948); Obecná škola (německá) 1826 - 1940, kniha č. 98. - třídní katalog (II. třída).
 
"        Římskokatolická farnost Starý Bohumín - matrika zesnulých (1950 - 1969), rok 1960, s. 115.
 
prameny knižní povahy    

"        Handbuch des Bisthums Breslau und seines Delegatur - Bezirks (Catalogi cleri vratislavské diecéze) für das Jahre 1917 - 1931.
"        Handbuch des Erzbistrums Breslau (Catalogi cleri vratislavské arcidiecéze) für das Jahre 1932 - 1942.
"        Huvar, A.: Scherben eines Lebens. ...
"        Niklová, D.: Pozůstalost P. Dr. Josefa Blokschy (1870) 1898 - 1960. Inventář Zemského archívu v Opavě 1974, s. 3 - 4.
 
publikováno
 
"        Biografický slovník Slezska a severní Moravy, č. 15. (heslo Blokscha Josef). Ost-rava 2002., s. 32 - 33.
 
"        Teister, J.: Vzpomínka na P. Josefa Blokschu. In.: Herold - měsíčník bohumín-ských farností roč. X/2000, č. 8 - 9, s. 6 - 8.
"        Teister, J. F. - Veselý, Z.: Od Bogunu k Bohumínu. Historický průvodce městem. Havířov 2006, s. 213 - 214.